„Zásah“ u dopravní nehody

Prakticky denně jsme z médií zaplavováni novými a novými zprávami o neštěstích a dopravních nehodách. To by mohlo budit zdání, že takové setkání s nehodou či neštěstím v praxi pro nás nebude žádné překvapení a, že vše s přehledem zvládneme. Jak jsem se ale i já na vlastní kůži přesvědčil, není to až zas tak docela pravda…

V neděli 25.6.2006 brzy ráno jsme se vraceli z oslavy ze Semic u Písku. Auto řídila manželka, protože nepila, v autě kromě mě (5 slivovic a 3 piva) ještě spal tchán (velké množství piva a becherovek) a dcera. Když jsme dojeli na křižovatku, kde se silnice ze Semic protíná s hlavním tahem Písek-Budějovice (viz obrázek) tak jsme uviděli na druhé straně křižovatky auto zapíchnuté v příkopu, ze kterého se kouřilo. Bylo to menší auto červené barvy, značky tuším VW Golf (to už si přesně nepamatuju).

Schématické znázornění místa nehody (pro zvětšení klikni).

Zastavili jsme, zapli výstražné blinkry a manželka jako zdravotník se hned rozběhla na místo se podívat co se stalo. Já jsem jí následoval během několika vteřin s lékárničkou. Mezitím zastavilo další auto s dvěma mladými lidmi, kteří se také běželi podívat co se stalo.

V autě seděla na místě řidiče strnulá postava, která se nehýbala a byl zde ještě malý pes. Manželka spolu s druhou dvojicí otevřeli auto a vytáhli toho člověka ven. Zdálo se, že je v šoku, nemluvil, nijak zvlášť se nehýbal, nekomunikoval zkrátka jen tak seděl a koukal. Na dotazy co se stalo, odkud je, jak se jmenuje atd. nereagoval. Žádné viditelné zranění neměl, nekrvácel. Zavolali jsme okamžitě záchranku, hasiče, atd. a čekali. Mezitím jela okolo sanitka, zastavila trochu se na toho člověka dívali a počkali s námi na příjezd RZS. Zkoušeli jsme také volat na různá čísla z mobilu toho člověka, abychom se spojili s jeho rodinou ale bez výsledku. Na jednom volaném čísle nám paní řekla, že pána nezná. Na druhém volaném čísle nám sice řekli, že ho znají, ale že nám jeho jméno neřeknou. Dál sdělili, že celá jeho rodina je v zahraničí.

První přijela policie, hned za ní pak velké auto hasičů, poslední byla tuším záchranka. Hasiči po příjezdu uhasili auto a osvětlili celý prostor velkými světly. Pak prošli i terén jestli někdo neleží pod autem, u auta nebo tak něco a tím to pro ně vlastně skončilo. Na chycení řidičova psa, který zde zmateně pobíhal a vrčel na všechny přítomné moc chuť neměli. Policisté začali řídit dopravu a zapisovat naše nacionále jakožto svědků Dále nás taky požádali, abychom počkali na příjezd nehodovky. Člověka z auta naložili do na místě do záchranky.

Po osvětlení terénu nás všechny hned praštila do očí stopa auta, která vedla přes pole ze směru od Smrkovic. Zdálo se, že řidič jel po silnici, vyjel ze zatáčky krátce před křižovatkou a pokračoval po poli?!!! Pak se asi chtěl na křižovatku napojit a zapichnul to do příkopu? To bylo velmi zvláštní, že by jel tak rychle, že vyjel ze silnice?

Situace se po chvíli vyjasnila. Zdravotníci řidiče ze sanitky vyvedli a šup s ním do policejního auta. Dle vyjádření přítomného policisty měl mít 2,5promile !!! Policisté pak řidiče i s jeho psem odvezli!

Pro nás to ale ještě nekončilo, pořád jsme tam museli čekat na tu nehodovku. Ta přijela zhruba po hodině od nahlášení nehody. Zeptali se nás na pár otázek a mohli jsme jet. Krátce po tom co policisté odvezli toho řidiče na místo nehody dorazilo auto s nějakými lidmi co se po něm ptali. Zřejmě to byli ti, co jsme jim volali a kteří nám odmítli sdělit jeho jméno.

Celá příhoda pro nás byla velmi poučná. Přestože jsme si oba s manželkou byli vědomi toho, že nehody se běžně stávají, stejně nás tato situace trochu psychicky vykolejila. Pamatuji se jak jsme stáli na té STOPce na křižovatce a nevěřícně několik vteřin zírali na to auto v příkopu a ujišťovali se, že vidíme to samé. Jako kdybychom koukali na marťany. Pak jsme možná trochu zaváhali také když jsme si před začátkem vyprošťování HNED nenasadili rukavice z lékárničky (v tu chvíli jsme nemohli tušit s čím se tam potkáme). Při samotném „zásahu“, kdy jsme se motali na místě nehody jsem si také uvědomil jak moc mi v autě chybí reflexní vesty k jejichž nákupu se už 2 měsíce odhodlávám. Přeci jen místem po chvíli projíždělo spousta aut, bylo to v noci a nebylo to úplně bezpečné.

Poučné to pro nás bylo i v tom smyslu, že „neštěstí“ toho opilého řidiče bylo možná našim štěstím. V případě, že by se trefil do křižovatky nás taky mohl sebrat v protisměru a to by bylo pro nás o dost horší. To je asi tak všechno.

Doufejme, že s novým bodovým systémem podobná OPILÁ HOVADA z našich silnic co nejrychleji zmizí.